
Třetí řada Česko hledá SuperStar slavně odstartovala. Jenže její tvůrci - TV Nova - ji nejspíš ve válce s konkurencí uspěchali, takže vypadá jako odpolední pořad pro důchodce!
Televize Nova si uvědomila, jak brutální bude mít na podzim konkurenci, jakmile Prima nasadí do vysílání svého Trosečníka - nový formát reality show, ve světě známý jako Survivor. A tak se Nova rozhodla dát na obrazovky svého podzimního koně, Česko hledá SuperStar, mnohem dřív, než plánoval. Bohužel, přesně podle toho dopadl i úvodní díl. Byl uspěchaný, nudný a sterilní. To je slovo, které se bude v rekapitulaci včerejšího dílu pravděpodobně hodněkrát opakovat. Sterilní totiž bylo úplně všechno. Počínaje moderátorem, přes porotce, jejich představení, sestřihy z castingů, celkové prostředí a konče naprosto nevýraznými zpěváky, kteří postoupili dál.Když jsme vám přinesli článek o změnách, které SuperStar III v průběhu prodělá, vzbudilo to ve mě obrovskou naději. Tvůrci se nechali inspirovat posledními dvěma řadami American Idol, podobné změny má i aktuální australská řada SuperStar. Semifinále, rozdělené na chlapce a dívky, dlouhá cesta k porotě, která vyřkne finální verdikt, živé kapely a diváci v semifinále. Jak se ale zdá, když není schopný režisér, dramaturg a producent, ani napodobování těch lepších kvalitu nezvýší.
Dalo by se tvůrce omluvit tvrzením, že jde přeci jen o úvodní díl. V něm by nám měla být představena porota, nová pravidla, možná jsme se měli mrknout i do zákulisí. Problém ale je, že nic z toho v úvodním díle vůbec nebylo! O změněných pravidlech nepadlo ani slovo a ze zákulisí jsme neviděli jediný záběr (leda tak, jak se snaží maskérka schovat bradavice Ondřeje Hejmy). Pouze jsme byli svědky velmi trapného představení poroty, během kterého Eduard Klezla zašel se svými psíky do parčíku a zasněně hleděl v dál a Ilona Csáková nám ve svém sestřihu mnohem víc představovala svou maminku než své profesionální úspěchy. Co jsme měli v medailonku vidět? Měli jsme vidět, jak se Ilona Csáková dostala do šoubyznysu, jaká byla její cesta, měli jsme vidět záběry z jejích koncertů a videoklipů. Koho zajímá, že maminka Csákové má ráda Karla Gotta a měla jeho plakát pověšený doma? I když je pravda, že ukazovat profesionální úspěchy Ilony Csákové je asi podstatně složitější, než když Američané představují Paulu Abdul (kterou by měla Csáková v porotě kopírovat). Podstatně lépe už na tom byl Ondřej Hejma, který mluvil docela inteligentně a dokonce jsme si užili i kousek jeho koncertu na nějakém letním festivalu.
Sterilně vypadající představení poroty máme za sebou. Před námi je moderátor. Leoš Mareš je myslím nejlepší možná volba pro moderování SuperStar. Při semifinále a finálových večerech je třeba dokázat skvěle improvizovat a v tom je Leoš Mareš nepochybně přeborník. Tady ale musel pouze přeříkávat předem napsané scénáře, procházet se po Starém městě v Praze nebo po neidentifikovatelných parkovištích či polích a odříkávat naučené věty. Vypadal velice nesvůj. Kdyby mu tvůrci dali mnohem víc volnosti, možná by to nevypadalo tak... ano, sterilně. Doufejme, že v následujících dílech z castingů bude mnohem víc působit v prostorách mezi jednotlivými soutěžícími, že s nimi bude mnohem víc komunikovat a konečně bude mít možnost předvést, co v něm je. Pokud ale bude nucen jenom chodit, koukat do kamery a říkat věty, které si ani sám nevymyslel, bude to pro tvůrce nehorázně promarněná šance.
Celý úvodní díl se nenesl v duchu představení a znovuuvedení soutěže, ale jeho koncepcí bylo zmateně a bez jakéhokoliv ladu a skladu ukázat pár zpěváků. Několik hodně špatných, několik zcela průměrných. Viděli jsme šíleného fanouška německé skupiny Rammstein, který si před porotou vybíjel agresivitu mlácením pěstí do vlastního čela; českého rappera, který nedokázal ani pořádně vyslovovat. Na druhou stranu jsme viděli i docela dobré a pěvecky vcelku schopné lidi. Například rozkošnou šestnáctiletou Sandru Tomoriovou, která zpívala písničku z muzikálu Chicago All that Jazz a barvou svého hlasu až neuvěřitelně připomínala Gábu al Dhábbu. Nebo stejně stará Zuzana Vašková, která si podle tvůrců zasloužila dokonce zdlouhavý medailonek a představení své rodiny u ní doma, ale nakonec zazpívala dost průměrně. Přesto postoupila. Všichni začínající mladičtí zpěváci, kteří nám byli ukázáni a postoupili dál, působili až neuvěřitelně nevýrazně a průměrně. Doufejme, že největší trumfy si pro nás tvůrci schovávají až do dalších dílů.
Teď nastal čas zmínit tu naprostou sterilitu prostředí. Těsně před místností poroty sedí na židličkách zhruba deset lidí, a když vyjde od porotců člověk plný emocí - ať radosti nebo smutku - těch deset sedících vystrašených kolegů ho rozhodně nemůže dostatečně podpořit. Ve světě je běžné, že když z místnosti, kde sedí porota, vyletí člověk ze dveří a jásá, že postoupil dál, ocitne se mezi stovkou lidí, kteří mu začnou tleskat, pískat, sdílí s ním radost. Tady pár vystrašených dětí sedí a tupě zatleská, ať ten člověk postoupil dál nebo ne. Dost sterilně a nezábavně působí i porotci. Klezla ze sebe násilím loudí hlášky (a ať říká cokoliv, neustále se usmívá a vypadá to, že ty hlášky má skoro předem připravené), Ilona Csáková je přísnější, než bych čekal, a Ondřej Hejma má své chvilky. Nejvtipnější moment porotců asi přišel během chvíle, kdy Eduard Klezla hodnotil zjev postoupivší Sandry Tomoriové: "Máme i hezké tělíčko..." "Pozor, pane profesore, tenkej led. Tenkej led!" kontroval na to Ondřej Hejma.
Už v prvním díle jsme také viděli emoce. Byli jsme svědky podivného sestřihu plačících lidí, ale bez jakéhokoliv kontextu a tak to na nás nemohlo nijak zapůsobit. Kdybychom viděli cestu soutěžícího, jeho naděje předtím, než předstoupil před porotce, jeho vystoupení a následný pláč, mohlo to s námi něco udělat. Uslzené oči bez jakéhokoliv příběhu diváka nemůžou zajímat. Doufejme, že do příštího dílu se všechno podstatně vylepší. Tenhle úvod totiž zatím žádné výraznější naděje nepřinesl. I když se totiž Česko hledá SuperStar tváří, že chce být pořad pro mladé náctileté diváky, vůbec tak nevypadá. Úvodní díl bych totiž mnohem spíš doporučil prarodičům těch zmiňovaných náctiletých.